Odborný profil
Jiří Svoboda
Vedoucí oddělení přírodovědného obsahu v titleconnectionagency s.r.o. Specialista na ekologii rašelinišť a mokřadů Šumavy.
Titleconnectionagency s.r.o.
Cesta do oboru
Jiří se do oboru ekologie přírody dostal během svých vysokoškolských studií, kdy poprvé navštívil Modravské slatě jako součást semináru fyzické geografie. Fascinace rozmanitostí mokřadních biotopů ho vedla k hlubšímu studiu. A právě ta chuť porozumět přírodě ho stále pohání.
Během své kariéry se podílel na více než 12 vědeckých publikacích týkajících se hydrologických poměrů a biodiverzity šumavských rašelinišť. Pracoval na dokumentaci a ochraně rašelinišť Chalupské slatě a Modravských slatí. Jako člen konzultační skupiny pro Správu Národního parku Šumava se podílel na tvorbě metodiky bezbariérových tras — takových, které umožňují seniorům a osobám se sníženou mobilitou bezpečný přístup do chráněných oblastí.
Nyní se zaměřuje na propojení vědeckého poznání s praktickou dostupností přírodních lokalit pro všechny věkové skupiny. Věří, že kvalitní edukace v přírodě a její ochrana jsou navzájem propojené procesy.
Rozhovor
Jak vidím svou práci a co ji pro mě dělá důležitou
Proč jsou mokřady takové zvláštní místa?
Mokřady jsou něco mezi souší a vodou — žijí v tomto přechodném prostoru. Najdete tam druhy, které si nikde jinde nevystačí. Rašeliniště jsou pak ještě specifičtější. Ty půdy si pamatují tisíce let. Jsou to archivy klimatu a přírody zároveň. A když se na ně podíváte lépe, vidíte, že jsou nádherné. Ne každý to vidí hned, ale až tam jednou stanete a uslyšíte zvuky, ucítíte půdu pod nohama — pak to pocítíte.
Co vás navedlo na myšlenku bezbariérových tras?
Jednoho dne jsem realizoval, že všechny ty poznatky, které mám, jsou vlastně nepoužitelné pro člověka na vozíku nebo seniora, který se těžko pohybuje po nerovném terénu. Věda je krásná, ale jen když je dostupná všem. Povalové chodníky na Modravských slatech se rodily postupně. Nejdřív jsme jen přemýšleli, jak by to mohlo fungovat. Pak jsme to začali testovat s místními seniory a osobami se sníženou mobilitou. Jejich zpětná vazba byla neocenitelná. Dnes vidím skupinu lidí, která se sune po těch dřevěných mostech mezi vřesovištěm a květy — to je pro mě smysl té práce.
Jak se změnilo vaše chápání ochrany přírody za posledních 16 let?
Na začátku jsem myslel, že ochrana znamená jednoduše „uzavřít místo a nikdo tam nesmí." To byla chyba. Přírodní rezervace bez lidí je mrtvá rezervace. Lidé potřebují prožít přírodu, aby ji chránili. Takže teď pracuji na tom, aby každý člověk — ať už je to senior, rodina s malými dětmi, nebo školitel — mohl být součástí těch míst. Když lidi chápou, co tam žije a proč je to důležité, budou to bránit.
Jaké jsou největší výzvy v práci s mokřady v kontextu změny klimatu?
Klimatické změny mění hydrologický režim. Jsou období s příliš málo vodou a pak zase období, kdy je příliš. Rašeliniště jsou velmi citlivá na tyto výkyvy. Vidím, jak se mění vegetace, jak se mění faunistické složení. Není to katastrofální změna, která by se stala přes noc, ale je to postupná transformace. Naší úlohou je tu transformaci monitorovat a snažit se chránit ty nejcennější části. A zároveň vzdělávat lidi, aby chápali, že klimatické změny nejsou nějaký abstraktní pojem — jsou to skutečné změny, které vidíme právě v těchto místech.
Co si myslíte o edukaci prostřednictvím digitálního obsahu?
Digitální obsah nemůže nahradit skutečný pobyt v přírodě. Ale může být skvělým úvodem. Když někdo přečte článek o tom, jaké druhy žijí v rašeliništi, a pak se tam fyzicky vypraví, jeho prožitek bude hluboký. Texty, které píšu pro titleconnectionagency, se snažím dělat tak, aby vzbuzovaly zvědavost. Aby člověk po přečtení měl chuť tam jít. A když už tam bude, aby věděl, na co si dát pozor a co hledat.
Vzdělání a zkušenosti
Formální kvalifikace a profesionální pozadí
Vzdělání
Magisterský program — Fyzická geografie a ekologie krajiny
Fakulta přírodních věd Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
Absolvováno 2008
Pozice
Vedoucí oddělení přírodovědného obsahu
Titleconnectionagency s.r.o.
2018 — současnost
Vědecký poradce pro dostupnost přírodních tras
Správa Národního parku Šumava
2014 — současnost
Publikace
12+ vědeckých publikací
Zaměřené na hydrologii a biodiverzitu rašelinišť
2010 — 2024
Výzkum a projekty
16 let v terénním výzkumu
Dokumentace a ochrana rašelinišť Chalupské slatě a Modravských slatí
Od 2008
Můj přístup
Věřím, že věda bez dostupnosti je jenom poloviční věda. Může být zajímavá, může být správná, ale zůstane v místnosti s pár lidmi. Já chci, aby poznání o přírodě patřilo všem — bez ohledu na věk, zdravotní stav nebo fyzické schopnosti.
Edukace v přírodě by neměla být náročná. Měla by být přirozená. Člověk by měl mít možnost jít ven, podívat se kolem sebe a pochopit, co tam vidí. Pokud se zraní, měl by se moct posadить. Pokud je starší, měl by se moci pohybovat bezpečně. Pokud je zvědavý, měl by tam být někdo, kdo mu věci vysvětlí.
Proto jsme tvořili povalové chodníky — ne jako něco speciálního, ale jako standard. Nejsou to bezbariérové trasy pro seniory. Jsou to trasy, které jsou pohodlné pro všechny. Dítě se tam může bezpečně běhat. Mladá matka si tam může sednout. Senior se tam pohybuje bez strachu. Každý najde něco pro sebe.
V titleconnectionagency se snažím ten přístup přenést i do textu. Když píšu o ekologii rašelinišť, nechci, aby to znělo jako vysokoškolská přednáška. Chci, aby to byl rozhovor. Aby člověk četl a myslel si: „Aha, to jsem nevěděl, a chci se o tom dozvědět víc."
Články Jiřího Svobody
Přečtěte si texty věnované ekologii Šumavy, dostupnosti přírody a edukaci v přírodě.